Tam na věži novoměstské
1) Tam na věži novoměstské
bydlení je tuze hezké
bydlela tam Baruška,
hlásníkova dceruška.
Byla panna jako kvítek
útlých boků štíhlých lýtek,
inu jako v obrázku
stvořená jen pro lásku
2) Mládencové z celé čtvrti
milovali ji až k smrti,
každou noc ti širháci
dělali jí kasaci.
Házela jim z výšin ptačích
krásné květy v kořenáčích
za tu jejich zábavu
z věže rovnou na hlavu
3) Měla svého mládenečka,
který jí vklouzl do srdéčka,
když šla jednou po ranní
od Ignáce z kázání.
Vždy když hlásný dvanáct troubil
mládenec se s pannou snoubil,
v komůrce s ní poseděl,
aby hlásný nevěděl.
4) Starý hlásný to však tušil,
proto pytel na ně ušil,
vyčíhal si mládence,
když se loudil k panence.
Místo dvanáct troubil deset,
mládenec si ani nesed,
když mu za ty móresy
hlásný krákal pačesy.
5) Milenci v svém velkém bolu
chtěli skočit z věže dolů,
ala ta věž od oka
zdála se jim vysoká.
Zřeli když vše uvážili,
že by si moc ublížili.
Proto co jim stačil dech
sběhli dolů po schodech.
6) Hlásný, že byl na dech krátký,
volal aby šli hned zpátky,
že je dolů nespustí,
že jim to radš odpustí.
Mládenci dal pannu krásnou
a s ní i tu troubu hlásnou.
S milostivou dispensí
odešel pak na penzi
7) Kde je jaro, kde je mládí
čápi stanou vždycky rádi.
Proto paní Barušku
vzali sobě na mušku.
Tam na věži novoměstské
bydlení je tuze hezké,
tam se nikdy nelení
v lásce ani troubení.
8) Mladý hlásný vytrubuje
a potom se pomiluje
se svou mladou ženuškou
boubelatou Baruškou.
Komentáře
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.