Vzpomíná JAN LIČMAN

Vzpomínka druhá. Jak studenti jednou slokou probrali z 25 let trvajícího spánku zpěvácký kroužek ve Slavkově

Při jednom večírku přihodila se nám zvláštní episoda. Zpívali jsme též kuplety. Zvláště jeden kuplet Preclikář a viřtlář přihodil po každé sloce bouři potlesku. Jako obyčejně, přizpůsobili jsme poslední sloku místním poměrům. Kuplet zpíval jsem já s Přerovským.

 

Poslední sloka zněla asi takto:

 

Zpěvácký kroužek ve Slavkově, Svatopluk, Svatopluk,

nadělal produkcemi již velký hluk, velký hluk,

trvání své pětadvacetileté činnosti, činnosti,

oslavil každý člen doma v tichosti, v tichosti.

 

Smíchu a potlesku vyloudila tato sloka dost. Druhý den ráno viděli jsme sestrkovati hlavy vážených otců města Slavkova a pozorovali jsme veliký rozruch. Očekávali jsme, že nám řádně za tu smělost a výsměch zatopí. Avšak co se stalo? Po 25 letech (po celou tu dobu nebyla valná hromada svolána a spolek spal spánkem spravedlivých), svolána byla pojednou valná hromada, zvolen byl výbor a sbormistr – a hned příštího týdne začaly zkoušky.

Nás studenty však ignorovali. Netrvalo to však dlouho a poznali, že by to bez nás přece jen nešlo – a tak nás také pozvali. Sbormistry byli p. učitel Netoušek a p. Šerý.

A skutečně, pořádaly se pak veřejné produkce se zdařilým výsledkem; tak byla provedena i opera V studni a jiné pěkné věci. Tak nepatrná sloka probudila zpěvácký kroužek k novému životu a činnosti ve prospěch národní.

 

Vzpomínka třetí. Prázdninový sjezd studentstva ve Slavkově

A ještě jedna vzpomínka. Zrodila se též v naší hlavě myšlenka uspořádati ve Slavkově prázdninový sjezd studentstva z Moravy. Dojednáno – uskutečněno. Zvolena témata a řečníci; jak zněla témata již nevím.

Byli bychom utržili velikou blamáž, nebýti naší vynalézavosti. V den sjezdu, na nějž se dostavil i p. okr. hejtman z Vyškova, abychom snad neprováděli něco velezrádného – hned z rána lilo jak z konve a ne sjezd se dostavili 3 cizí studenti (pravím tři). Srazili jsme hlavy dohromady a výsledek porady byl, že jsme se rozběhli po celém Slavkově a vytáhli z domu kdekterého studenta, ať to byl primán nebo i student z vyšší třídy – a tak jsme sehnali asi 70 studentů – a sjezd byl zahájen.

Jaká úroveň tohoto sjezdu byla, domyslete si sami, když vám sdělím, že dva řečníci odjinud se nedostavili – a jejich témata museli převzíti dva slavkovští studenti, a nepřipraveni, z patra musili přednášeti.