(Článek z roku 1931)

První zmínka o farním kostele ve Slavkově jest v listě, daném Avignonu ze dne 9. listopadu 1322. Stával uprostřed hřbitova v nynější Fügnerově ulici, proti staré faře a zasvěcen byl sv. apoštolu Jakubu Většímu. Pro sešlost byl dne 27. června 1757 uzavřen a zbořen. Bohoslužby pak až do roku 1789 byly konány v kostelíčku na Špitálce.

Nynější farní kostel, zasvěcený Vzkříšení Páně, byl vystavěn v letech 1786 - 1789 ve slohu francouzské renaisance, částečně podle plánu kostela sv. Máří Magdalény v Paříži, který mínit dobudovati Napoleon jako pomník padlým Veliké armády. Portál kostela je slohu starořeckého, spočívá na 6 korintských sloupech, nahoře má krásný sádrový reliéf Rozeslání apoštolů.

V kostele jsou tři oltáře z červeného solnohradského mramoru. Hlavní oltář má svatostánek, krytý kopulí na osmi jonských podstavcích. Po stranách jsou dvě velké sádrové postavy andělů. Za hlavním oltářem na zdi jest štukový velký obraz Vzkříšení Páně a nahoře Archa úmluvy.

Loď chrámová jest ozdobena šesti štukovými obrazy: Křest Páně a Poslední večeře (sochař Fr. Zacherle), Narození Páně a Ukřižování Páně (sochař K. Vosmík z Prahy), Dvanáctiletý Ježíš a Vzkříšení Lazara (Hansman a Stürmer z Brna).

Zvláštností kotela jsou tři kazatelny, ale pro špatnou akustiku od roku 1804 používána jest pouze kazatelna v lodi chrámové. V průčelí chrámu od města jsou vystavěny základy pro dvě věže až po střechu vyhnané, jsou v nich umístěny oratoře. Podle plánu mají mezi sebou uzavírati věžku s hodinami.

K cenným památkám kostela náleží velký oltářní obraz sv. Jakuba z bývalého farního kostela, nyní zavěšený v sakristii, a v kostele mezi sochou P. Marie a hlavní kazatelnou na zdi jsou upevněny 4 žerdě z vojenských praporů hulán. pluku knížete Švarcenberga z roku 1801.

Kostel byl úplně zrestaurován podle původního stavu sádrou pod dozorem památkového úřadu v r. 1924 – 28. Na věži za hlavním oltářem jsou čtyři zvony od 28.IX.1929: sv Václav, sv. Jan Křtitel, Maria a Andělíček.

Nynější fara o 1 poschodí postavena byla r 1790 při kostele za presbytářem, po obou stranách věže, dvůr proti faře postaven byl r. 1818. Fara náležela původně řádu německých rytířů ve XIII. století; r 1409 jest zaznamenáno jméno prvního světského faráře: farář Václav; roku 1417 farář Mikuláš, r. 1623 farář Jiřík Serinius; r. 1809 uvádí se první děkan ve Slavkově Fr. Schloser.

Známí faráři poslední doby jsou Fr. Jílek do roku 1858 (Jílkova ulice), poručil pozemky rechtářům škol přifařených a určil odkaz na třetího podučitele ve Slavkově; rodák slavkovský Fr. Myslím, farář do r. 1872, Julius Jiřík do roku 1888, Jos. Pospíšil do r. 1894. Od tohoto roku jest farářem Msgr. Václav Uhýrek, děkan a arcikněz; mimo to jsou ve Slavkově dva kaplani a katecheta.

Zámek slavkovský má kapli sv. Kříže ve slohu renaisančním, v klášteře Školských sester jest kaple Božského srdce Páně.

Severně od Slavkova na kopci zdaleka jest viděti kapli sv. Urbana, v ní nad oltářem jest obraz sv. Urbana, v ní na obraze je též vyobrazen Slavkov z doby, kdy byl obehnán hradbami.

Poblíž cukrovaru je kaplička sv. Donáta. Vojsko ji používalo za skladiště prachu, r. 1872 byla opravena a vrácena původnímu účelu.

Od Křenovic a Holubic přijde se do Slavkova Špitálskou ulicí, Špitálkou, podle špitálu řádu německých rytířů z XIII. století, s nadací původně pro 8 osob. Nyní jsou tam dvě osoby. Při špitále jest kostelík sv. Jana Křtitele, založený též asi ve XIII. století. Rozšířen byl r 1743 ze slohu románského do slohu renaisančního. Má tři oltáře: hlavní s obrazen sv. Jana Křtitele, v kaplích oltáře Ukřižovaného Spasitele a Panny Marie  Lurdské. Před hlavním oltářem u lavic jsou postaveny postavníky cechovní.

Při kostelíku jest hřbitov od r. 1659, a krypta Kouniců z roku 1795 uzavřena byla za hr. Václava z Kounic (zemř. 1913).

Matriky křestní počínají r. 1623, oddací a úmrtní r. 1659.