Modlitba pro mne vždy byla samozřejmou součástí každého dne. Už malička jsem byl zvyklý se modlit a nezměnilo se na tom nic ani v dospělosti.

Růženec však do mé modlitby hodně dlouho nepatřil. Byla to pro mne modlitba, která měla své místo pouze přede mší svatou. Zapojoval jsem se do ní spíš jen na půl, natož abych věděl jak se jí správně modlit. Růženec, co jsem dostal jako památku na 1. svaté přijímaní v roce 1991, zůstal roky ležet zavřený v krabičce.

V roce 2008 jsem se účastnil Festivalu mladých v Medjugorji. Modlitba růžence tu probíhala každý den vždy celou hodinu přede mší svatou. Tisíce poutníků se v jednu chvíli, na jednom místě a různými jazyky, modlilo společně růženec.  To se opakovalo každý den.  Krom toho i v průběhu ostatního programu jsme byli k modlitbě růžence povzbuzováni. Právě toto všechno, aniž bych si to v tu chvíli uvědomoval, ovlivnilo můj postoj k růženci.

Když jsem přijel domů a chystal se k obvyklé modlitbě, měl jsem najednou pocit (...nevím, jak to nejlíp popsat...), jakoby něco chybělo nebo bylo jinak. Uvědomil jsem si, že touto dobou jsme se v Medjugorji modlili růženec, a že právě tím bych měl teď začít. Sedl jsem k počítači a vyhledal na internetu modlitbu růžence a vytisknul. Po letech jsem vytáhnul z krabičky růženec, který jsem dostal u 1. svatého přijímání, a začal se modlit radostná tajemství. Od té doby se růženec modlím každý den.

Můj postoj k růženci ovlivnila ještě jedna věc – zpráva, které ke mne dostala přeposíláním. V té zprávě byla prosba o modlitbu růžence, za těžce nemocnou kamarádku. Prosba zněla, abychom se, kdo chce, vždy o desáté večer spojili v modlitbě růžence za tuto dívku. I když jsem nevěděl o koho jde, zapojil jsem se. Nemuseli jsme se znát navzájem, ani nemuseli být na jednom místě, ale přesto jsme se v jednu dobu společně modlili jednu určitou modlitbu na společný úmysl. Kdyby v té prosbě bylo jen modlete se jakkoli, každý by se modlil jinak, po svém. Byla by to nepochybně také pomoc, ale chyběla by tam taková jednota, jako v případě růžence. Uvědomil jsem si také, že i když není možné (ať už z jakéhokoli důvodu) pomoci přímo, tak v modlitbě to jde vždy. Stačí si jen udělat chvíli čas.

Na závěr bych chtěl připomenout ještě jeden význam růžence, a tím je to, že jednotlivá tajemství růžence nás provádí životem Krista.

Tajemství růžence v obrazech