17. listopad, Mezinárodní den studentstva, který vznikl jako vzpomínka na tragické události, k nimž došlo v období od 28. října do 17. listopadu 1939 v tehdejším Protektorátě Čechy a Morava. 17. listopad, dnes označovaný jako Den boje za svobodu a demokracii připomíná spíše události z roku 1989, kterým bych se i já chtěl v tomto příspěvku věnovat, nicméně nejdříve je nutné alespoň stručně zmínit rok 1939. V roce 1939, kdy byl při demonstraci 28.10. zastřelen německými okupanty student medicíny Jan Opletal. V den jeho pohřbu vyšly do ulic stovky lidí, převážně studentů. Němci opět tyto demonstrace tvrdě potlačili – 1200 studentů bylo odvlečeno do koncentračního tábora a 9 bylo ihned popraveno.

Vzpomínka na tyto události o 50 let později, 17. listopadu 1989, odstartovala pád socialistické diktatury. Cituji z článku otištěného v magazínu Svět v obrazech ze 4.1.1990: Téměř dva roky docházelo v Československu – zejména v Praze – k otevřeným střetům mezi nespokojenými občany a mocí prezentovanou muži v bílých přilbách. Bylo jen otázkou času, kdy se tyto střety změní v masové vystoupení celého národa. Ale rychlost, s jakou k tomu nakonec došlo, překvapila všechny.

Mnohatisícové davy lidí se několik dní v ulicích střetaly s příslušníky VB v bílých helmách, kterým demonstrující studenti dali přezdívku „Helmuti“. Padající režim kopal do poslední chvíle, ale i přes nářez pendreky a provokace, odhodlání demonstrujících nepolevilo. Půl milionu lidí na Václavském náměstí, 700 tisíc na Letenské pláni, generální stávka...

Sám si na tyto události pamatuji jen útržkovitě, protože mi bylo 7 let, ale přece. Pamatuji si na snímky v televizi, kde stály kordóny esenbáků s pendreky a štíty do kterých jim studenti zastrkávali květiny, pamatuji si na TV záběry, kde příslušníci Bezpečnosti nemilosrdně bušili do demonstrujících. Pamatuji si, jak si rodiče mezi sebou říkali: „Jen ať to vydrží a nepovolí.“ Vydrželi, nepovolili a otevřeli nám všem cestu ke svobodě. To jsem si však jako dítě příliš neuvědomoval.

 

 


 

 

Video ze 17. listopadu 1989 aneb „Helmuti“ proti studentům

(Všimněte si ve videu: v  čase 0:45 transparent s nápisem NE NÁSILÍ -  jeden z transparentů, kterým studenti dávali jasně najevo, že nechtějí násilí, a přitom křičeli: „Máme holý ruce!!“ )

 

 


 

Jak šly události počínaje 17. listopadem den za dnem popisuje souhrn otištěný opět ve výše zmíněném magazínu:

Deset dnů sametové revoluce

 

17.11. Pokojná demonstrace pražských studentů k uctění padesátého výročí fašistické zvůle je násilně potlačena jednotkami Bezpečnosti (tehdejší policie)

 

18.11. V Praze pokračují nepokoje, předseda české vlády Pitra viní v televizi z podněcování neklidu „některé kruhy doma i v zahraničí“.

19.11. Mladá fronta zveřejňuje prohlášení MV SSM a MVR SSM (Vysokoškolského oddělení svazu socialistické mládeže a Městské vysokoškolské rady svazu socialistické mládeže ), které odsuzuje zákrok policie vůči studentům a vyzývá k celospolečenskému dialogu. Svobodné slovo vychází ve svobodné necenzurované podobě, zatímco Rudé právo přináší lži. Začala stávka studentů a herců. Divadla se mění v diskusní kluby.

20.11. Vlády  ČSSR, ČSR a SSR označují události za provokace. Předsednictvo ÚV KSČ (Ústředního výboru KSČ) se ztotožňuje se stanoviskem vlád.

21.11. Předseda vlády Adamec jedná se zástupci občanských kruhů. Generální tajemník Jakeš vyzývá v televizi ke klidu a zároveň slibuje, že strana všechny problémy společnosti vyřeší.

22.11. Na manifestaci na Václavském náměstípromlouvá Václav Havel. Stávkující studenty začíná podporovat venkov i dělníci. Stávkuje se téměř na všech vysokých školách a mnoha středních školách. Pražský tajemník MV KSČ (Městského výboru KSČ) Štěpán jedná s kardinálem Tomáškem.

23.11. Zasedá mimořádně ÚV KSČ. Výzvu ke generální dvouhodinové stávce na 27.11.1989 odsuzuje nomenklatura (špičky KSČ), ale lidé stávku podporují. Půl miliónu lidí na Václavském náměstí vyslechlo projevy Václava Havla a bývalého prvního tajemníka ÚV KSČ Alexandra Dubčeka. Rudé právo pokračuje v dezinformační kampani, zatímco zpravodajství ČST se stalo objektivnějším.

25.11. Jakeš padl, ale ostatní zdiskreditovaní v novém politbyru ÚV KSČ zůstávají, včetně Štěpána. Novým generálním tajemníkem se stal Karel Urbánek. Odpoledne se schází manifestace na Leteňské pláni. Jde údajně o největší shromáždění v historii Československa. Odhady hovoří o sedmi stech tisících účastníků.

26.11. Další mimořádná zasedání ÚV KSČ. Padli Štěpán, Lenárt, Zavadil a Fojtík. Druhý mítink na Letné.

27.11. Generální stávka od 12.00 do 14.00 proběhla ve většině významných závodů a provozoven v celé ČSSR. Pracující tak vyjádřili nesouhlas s vedením strany a státu a vyslovili se pro skutečnou demokracii a odstranění ústavních článků, podle nichž patří vedoucí úloha ve společnosti Komunistické straně Československa.

 


Další články otištěné v týdeníku Svět v obrazech v lednu 1990, autenticky popisující události Sametové revoluce i událostí, které předcházeli:

Ještě_k_sedmnáctému....pdf

ZPRÁVA_pro_babičku_z_Jevíčka.pdf