Autor: Dr. Jaroslav Gregor, napsáno v r. 1931

Krátce po státním převratu objevila se i ve Slavkově nálada soustřediti zpěváky ve spolku, který by cílevědomě vedl k pěveckému výcviku členův a který by měl také svoje význačné postavení ve společenském životě slavkovském.

Sdružení bylo utvořenoz 12 zpěváků, funkci dirigenta přijal Václav Sajner. Kroužek vzrůstal a protože laskavostí místní školní rady dostalo se mu ke zkouškám školních místností, mohl se již záhy veřejnou produkcí představiti obecenstvu.


Stalo se tak 4. května 1919 na velikém koncertu, jemuž předcházelo zkušební vystoupení 9. března 1919 na sokolském večírku. „Zkouška způsobilosti“ byla velmi dobře absolvována a Sdružení vepsalo se již trvale do přízně  občanstva, které dodnes má sdružení upřímně rádo.

V roce 1919 vystoupilo pak sdružení veřejně ještě sedmkrát, v r. 1920 devětkrát a v r. 1922 opět sedmkrát. Od 2. dubna 1922 je dirigentská taktovka v ruce uč. Fr. Bílka, který dal Sdružení poctivou linii stálého vzestupu, který naučil členy nejen zpívati pro veřejnost,  ale dosáhl především, aby každý zpěvák i při zkouškách pociťoval radost ze zpěvu, těleso početně rozšířil a dal je do služeb veřejnosti.

Jedině příslovečně nepříznivé počasí kalívalo nadšení členů Sdružení, které záhy rozšířilo svoji působnost i na venkov. Dodávalo svým vzorným a vždy ochotným vystoupením lesku všem význačným slavnostem slavkovského kraje.

Zvláště r. 1924 – rok Smetanových oslav – byl zatěžkávací  zkouškou. Bylo třeba nacvičiti všechny význačnější mužské sbory Smetanovy a bylo nutno podniknouti apoštolskou cestu po venkově, aby takto byl připomenut a zdůrazněn nesmrtelný význam velikého Mistra. Dvaadvacet koncertů, vesměs četně navštívených a sympaticky přijatých, toť odpověď Sdružení na otázku tohoto významného jubilea.

Roku 1925 vystoupilo Sdružení patnáctkrát a v r. 1926 rovněž tolikrát. Roku 1927 bylo Sdružení na podiu čtrnáctkrát, v r. 1928 osmnáctkrát, v r. 1929 desetkrát, v r. 1930 osmkrát a letos (do května) dvakrát.

Celkem vystoupilo 143krát, ale nejvíce je pyšno na dvě vystoupení: na den 18. června 1924, když zpěvem pozdravilo pana prezidenta republiky* při jeho návštěvě ve Slavkově, a na den 14. dubna 1931, kdy při zahajovací akademii Napoleonské výstavy** zpívalo po prvé všechny sbory (mezi nimi i franc. hymnu v originálním textu) – zpaměti.


Sdružení velmi škodí značný pohyb členstva, a tak, sotvaže se dosáhne kompletního obsazení, již se někdo odstěhuje, je přesazen, a zkouška trpělivosti začíná znova.

Sdružení má svoje harmonium, vlastní bohatý notový materiál. Zkoušky konají se jednou až dvakráte týdně a presence je pravidelně zjišťována. Kdo se nedostaví bez omluvy třikrát, je prostě škrtnut ze seznamu členů. Předsedou je vždy nejstarší člen. Letos je seniorem a tím i předsedou Sdružení učitel Alois Šust.

Sdružení podniká každoroční výlety svých členů – (do Račic, Haluzic, Zdravé Vody a pod.) – a tak má i svůj dobrý zvuk ve společnosti.

Zasluhuje proto těchto několik slov vděčných díků!

 

 

 

PS: Není divu, že farnost ve Slavkově má  dnes hned dva skvělé pěvecké celky, které je radost poslouchat (...chrámový sbor Gloria a Schólu...),  vždyť Slavkovští mají zpěv po předcích v krvi.

 

 

pozn:

* Tomáše G. Masaryka

** Výstava uspořádaná na památku 125. výročí bitvy u Slavkova a 110. výročí smrti Napoleona. Byla slavnostně otevřena 28. června 1931. Při příležitosti výstavy navštívil podruhé Slavkov prezident Tomáš G. Masaryk.