...přišla dnes skrze média zpráva, že dvě česky unesené před dvěma lety v Pákistánu jsou opět na svobodě a dokonce už i doma. Chvála Bohu za to! Zrovna jsem seděl za volantem, když tato zpráva zazněla z rádia, a jako asi všechny mne upřímně potěšila.

V souvislosti s tím, co se děje se zajatci na územích ovládaných teroristy a radikálními islamisty, to je jako zázrak. Asi těžko si lze představit, co zažívají rodiny, které z jistí, že jejich blízký je unesen a zadržován kdoví kým, kdesi na druhém konci světa a zároveň, když slyší, vidí nebo čtou o tom, jak je se zajatci zacházeno např. Islámským státem. Žít roky v nejistotě, zda se jim dcery ještě někdy vrátí. Osobně si to nedokážu představit.

Když se člověk dívá na televizní záběry obou dívek těsně po propuštění a vedle toho vidí starší fotografie, tak na první pohled je vidět, jaké stopy celé to věznění na obou zanechalo, ale obě jsou živé, snad i zdravé a hlavně šťastné, že jsou opět doma. Mnozí takové štěstí neměli. Kéž by se takto podařilo vrátit i všem ostatním, kteří jsou stále podobným způsobem na různých místech vězněni.