Poslední dobou se čím dál častěji v médiích objevují zprávy o tom, že budou opět zavedeny povinné odvody. A to jak pro mladé muže, tak i pro ženy. Popravdě, v současné situaci je to pochopitelné řešení, byť těžko říct, co to armádě přinese resp. jak moc by to bylo případně použitelné.

 

Osobně jsem si tímto prošel hned dvakrát a výsledkem bylo: Trvale neschopen vojenské služby neboli tzv. Modrá knížka.

A jak to probíhalo ? Nejdříve přišel povolávací rozkaz, kde jsem byl vyzván, abych se v určitou dobu dostavil do Vyškova, kde bude posuzovaná moje schopnost nastoupit do vojenského výcviku. Součástí byl požadavek na potvrzení u lékaře. Takže jsem šel nejdříve ke své praktické lékařce, která mne poslala zase k dalším lékařům specialistům, podle toho, co jsem měl z  dřívějších dob v lékařském záznamu. Tuším, že to bylo na ortopedii a ještě někam – teď už si ani nemohu vzpomenout – kardiologie ? Jestli si dobře pamatuji, tak jsem za jediný den šel třikrát na rentgen. Nejspíš jsem pak svítil jako světluška. Nevím, dozimetr po kapsách nenosím ;-)    Na prohlídku jsem musel jít také k zubařovi.

Samotný odvod probíhal ve Vyškově v Dědicích v nějakém „domě armády“. B Nejdříve jsme, bylo nás asi 15 nebo 20, dobu seděli ve vestibulu, aby nás pak odvedli o patro výše do další čekárny. Tady jsme hned na úvod dostali rozkaz. Odevzdejte moč! Každý dostal kelímek a celá tlupa byla najednou odeslána na „hajzlík“. Fakt super :D

Po této záchodové etapě jsme byli jeden po druhém voláni na prohlídku. Obyklá preventivní prohlídka – zvážit, změřit výšku, tlak, zrak, sluch... Vážili mne dvakrát, neboť se jim zdálo, že se váha zbláznila, když u mne ukázala závratných 53 kg ;-) Po prohlídce následovala opět čekárna, a poté už jen předstoupení před komisi a verdikt. Výsledkem byla žádanka na prohlídku u plicní lékařky, ke které jsem nějakou dobu chodil. Když jsem pak přišel v dalším termínu s výsledky byl jsem uznán, jako dočasně neschopen vojenské služby s odkladem na 1 rok.    

Přesně po roce mi přišel opět povolávací rozkaz, ale tentokrát už jsem musel před odvodem absolvovat jen jednu konkrétní lékařskou prohlídku, a to na alergologii. Jak se později ukázalo byla to prohlídka rozhodující. Paní doktorka konstatovala, že rozhodně nedoporučuje vojenskou službu, protože by u mne mohlo potenciálně hrozit astma. Prohlídka proběhla v pohodě, nicméně v čekárně alergologie jsem se potkal s malýma dětma, a já  odnesl si suvenýr v podobě zarděnek ;-)

 

Druhý odvod pak probíhal úplně stejně, jako ten první. Komise mi nakonec s lítostí oznámila, že jsem byl uznán trvale neschopným vojenské služby, přičemž jsem si samou "úlevou" neodpustil menší pousmání (a nebylo to jen v mém případě). Na to pochopitelně přišla otázka, jestli je tu k něco k smíchu. No samozřejmě, že (ne)bylo :-)

 

Já to píši trochu s nadsázkou. Ale pokud bych to měl shrnout, tak to byla jedna velká zdravotní prověrka, kdy se prošly lékařské záznamy, a všechno co mohlo mít vliv na vojenskou službu se znovu prověřovalo. Takže běhání po doktorech.

Určitě ale není proč se toho bát. Jsem si jistý, že pokud odvody opět budou probíhat, tak určitě jinak než, jak tomu bylo v mém případě - stejně tak jako byl určitě rozdíl v tom čím jsem prošel já, a tím co bylo o deset dvacet třicet let dříve. Sice základ asi bude stejný, ale celkově už to snad nebude takové martyrium. Přecejenom je už jiná doba, armáda je profesionální a nepůjde o to, nabrat lidi do výcviku, ale mít přehled o schopnosti lidí zapojit se v případě nutnosti do výcviku.  Každopádně pokud k odvodům dojde, bude to pro ty, kterých se to dotkne, zajímavá zkušenost.