V předsíni našeho Křižanovického kostela je nástěnka věnovaná bývalému faráři naší farnosti, P. Leopoldu Kolískovi, jež u nás působil v letech 1921-1922. V jeho rodině bylo z dvanácti sourozenců šest kněží. Pocházeli z Protivanova na Prostějovsku a jejich rodiči byli František Kolísek a Marianna Kolísková.
Když se někde mluví o povolání v rodinách vzpomenu na fotku z této nástěnky, kde uprostřed sedí jejich matka a okolo všech šest bratrů – kněží. Je to skutečně velká hojnost povolání a ukázka odevzdanosti Bohu v jedné rodině. A neušlo to pozornosti. Jejich matka Marianna Kolísková dostala v roce 1898 pochvalné uznání od císaře Františka Josefa I. a v roce 1905 stříbrnou medaili od papeže Pia X.. Samotným bratrům Kolískovým poslal v roce 1908 Pius X. vlastnoručně psané požehnání.
Jména všech sourozenců:
P. František Kolísek P. Leopold Kolísek P. Alois Kolísek P. Ignác Kolísek P. Karel Kolísek P. Jan Kolísek |
Filomena Havrdová roz. Kolísková Jenovéfa Kolísková Josef Kolísek Antonín Kolísek Marie Kirschová roz. Kolísková Vincencie Nejedlá roz. Kolísková |
Bratři Kolískové se svou maminkou. Nahoře zleva Alois, Ignát, Jan, Karel. Dole František, maminka, Leopold
* 3.10.1851 Protivanov (okres Prostějov) – † 27.12.1906 Brno
Kněz, správce fary na Petrově v Brně na přelomu 19. a 20. století, konzistorní rada. Farář na Petrově. Byl nejstarším ze šesti bratrů. Organizátor hudebních a zpěvních akademií v brněnském Besedním domě, působil jako profesor Varhanické školy v Brně. Věnoval se povznesení církevního zpěvu, sestavil Cyrilský kancionál pro brněnskou diecézi, jeho zásluhou se tvořily na venkově Cyrilské jednoty, které pěstovaly důstojný chrámový zpěv.
* 19.11.1859 Protivanov
+ 25.8.1922 v Křižanovicích
Farář a konzistorní rada v Křižanovicích u Slavkova (byl farářem také v Předklášteří a v Blansku).
P. Leopold Kolísek byl zakladatelem samostatných českých vlakových poutí do Lurd, které organizoval spolu se svými bratry, kdy první česká pouť proběhla v r. 1903. Proto má také P.Leopold v Křižanovicích náhrobek ve tvaru skály s Lurdskou sochou Panny Marie a pamětními deskami od poutníků - jedna z r.1928 a druhá z roku 2014.
Napsal knihu o pouti do Lurd konané v roce 1896. „Kolísek Leopold: Lurdy a pouť do Lurd r. 1896 konaná“.
Mons. univ. prof. PhDr. Alois Kolísek
* 1.4.1868 Protivanov – † 25.8.1931 Brno, Nemocnice Milosrdných bratří
Patrně nejznámější z bratrů Kolískových a jeden z nejvýznamnějších kněží prvorepublikového Československa. Byl zastáncem cyrilometodějské myšlenky, pedagog, historik, popularizátor lidové kultury; účastník domácího odboje. Měl rozsáhlé jazykové znalosti (italština, němčina, francouzština, angličtina, slovenština a latina) i hudební nadání (pianino, housle a kytara).
Zasloužil se o porozumění mezi Čechy a Slováky. Za první světové války vytvořil hodonínskou skupinu Maffie, zabezpečoval styk se Slovenskem. Roku 1918 člen slov. komitétu Národní rady československé. Po vzniku Československé republiky v letech 1918–1920 byl poslancem Národního shromáždění.
Bratři Kolískovi pořádali mnoho let impozantní pouti do Lurd, kterých se účastnilo až 500 osob. Při návratu z pouti v roce 1931 při zastávce v Norimberku prodělal Alois zdravotní kolaps, na jehož následky v Brně zemřel.
Poslední rozloučení se konalo 28. 8. 1931 v kostele Milosrdných bratří v Brně, odkud byly ostatky zemřelého převezeny na Svatý Hostýn, kde jej pohřbíval Msgr. Andrej Hlinka, farář v Ružomberoku.
* 27.7.1870 Protivanov – † 2.7.1927 Luhačovice.
Farář v Milonicích u Bučovic a Dobročkovicích (1909–1927).
Ignác Kolísek se jako duchovní správce farnosti velmi zasloužil o opravu milonického kostela, rovněž se mu podařilo renovovat hřbitov, nemalou pozornost věnoval i údržbě či drobným opravám křížů a pomníčků v celé farnosti. V duchovní práci (podobně jako jeho bratřil) prosazoval mariánský kult (Panny Marie Lurdské). Výsledkem tohoto zájmu bylo mimo jiné i zbudování nového mramorového lurdského oltáře v kostele v Milonicích (slavnostní vysvěcení se uskutečnilo v roce 1927).
P. Ignác Kolísek má v Milonicích úplně stejný náhrobek (ve tvaru skály s Lurdskou sochou Panny Marie) jako P. Leopold v Křižanovicích. Jediným rozdílem je, že v Milonicích se dochovala na náhrobku původní socha Panny Marie, zatímco v Křižanovicích je už jen kopie, protože původní socha byla v roce 1993 odcizena.
* 16.11.1872 Protivanov – † 25.2.1947 Brno
Autor náboženských publikací, překladatel (z němčiny). Superior (katolický vojenský duchovní v hodnosti podplukovníka).
* 9.5.1875 Protivanov (okres Prostějov)
Farář v Dukovanech.
Když je řeč o bratrech Kolískových a povolání v rodině, zmínil bych ještě rodinu Zouharových ze Senetářova v okrese Blansko, kde bylo dokonce sedm kněží. Šest bratrů a jejich synovec, který svou kněžskou službu stále vykonává.
Zdroje:
http://milonice.rkf.cz/historie-farnosti/
http://www.ck-kucera.cz/historie-vlakovych-pouti/
https://www.ck-kucera.cz/2018/04/14/protivanov-22-4-2018/
Komentáře
Děkuji za tento článek. Dnes jsem sledovala mši sv. z Protivanova na Noe a tak mi článek rozšířil obzory. Škvorová
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.